Norma EN 14411, podle níž se řídí v Evropě výroba, neřeší vůbec otázku charakteristických vlastností 1. a 2. jakosti. V podstatě – u italských továren – si 2. jakost továrny určují samy! Proto byla vždy 2. jakost nestabilní, někdy dobrá,někdy špatná. Obecně pro 2. jakost by měly být určující menší povrchové vady, u glazovaného zboží např. vpichy, v malé míře černé tečky v glazuře (železo), drobná nedoglazovaná místa na hranách. U neglazovaného zboží menší rozdíly v odstínech a v rovinnosti. Jak z tohoto textu vyplývá, 1. a 2. jakost NELZE přesně specifikovat.